"Byla jsem v divadle vyhořelá", konstatovala Lucie Vondráčková.
Tak vidíte, hlavně že jsem nedávno pověsil příspěvek s názvem: "Lidský druh marně bojující s vlastním sebevyhořením." Lidi, já vám teda řeknu, když jsem spatřil věk Lucie, malinko jsem oněměl. Prostě musím chtě nechtě konstatovat, že Lucie vypadá báječně. Ona má v sobě takové zvláštní fluidum dětskosti. Mnozí ji to vyčítali, že podobné stylizování se k ní nehodí a podobné plky. Já ji tedy osobně neznám, ale domnívám se, že to není její styl, ona prostě taková je. Nějak se mi ta hezká a mladá žena jeví, že žije autenticky a to je vždycky výhra. Snad některé jedince popouzí tím, že se nikdy netváří ani neprojevuje nespokojeně. A víte co? Já vám na ni přece jenom něco vyzradím. To, co píši, je výsledkem jejího fantastického, pohodového dětství.
Richard HEXER
Jiří Fried: Časová tíseň
7. 1. 2026
... nenápadná kniha o nesystémovém člověku začátku 60-tých let minulého století