Začne-li staré schodiště vrzat, vyměň je
Ach ta nostalgie a soucit. Ano, to staré dřevěné schodiště pořád slouží, i když je ošlapané a vrzající. Ano, neslo mnoho osudů, doprovázelo mnoho tvých blízkých do školy, do zaměstnání, na oslavy, upadla tam tvoje těhotná mámina, která na nich nakonec porodila. Naštěstí vše dopadlo dobře. Ach ta nostalgie, snad melancholie? Jen si polož otázku, jak dlouho ještě budeš to vrzající schodiště potřebovat poslouchat? A nebreč, dřevo dobře hoří. Proč dobře hoří? Že by mu to dělalo dobře? Ani se nemusíš loučit. Jakmile se rozloučíš, přijdeš o kousek sebe sama, a to tě poškozuje. Proto si vážně pamatuj, sebepoškozování je škodlivé, to ti sdělí každý psycho doktor. Však víš, jak se žena otočila, chtěla se rozloučit, pak se proměnila v Solný sloup...
Hexer
