PŘÍHODA Z MÉHO RANÉHO MLÁDÍ
Ráno jel do práce hromadkou. Na nádraží mne česko-polsky oslovila zkroušená žena, abych ji podaroval dvackou na bus. Měl jsem jen pajdu, dostala tedy více. Vybavila se mi příhoda z mého 17-ti letého mládí. Dávno tomu, co jsem jednu jarní sobotu jsem přijel za svojí holkou - za totáče v kapse padesátikorunu. Lenka se zeptala: Co budeme dělat? Rychlá odpověď: Jedeme na Matějskou. Vyděsila se: Nemáme peníze. Já teda nemám ani kačku. Neva, jedeme... Tak jsme vyrazili 100 km do Prahy stopem. Po hodině zkroušeného "somrování" jsme na Matějské vydobyli tři stovky, takže následovalo hodování, vylítání se na kolotočích, pouťové dobrůtky, samozřejmě pivko a pak tradá stopem zpátky. Navečer jsme se pomuchlali, Slunce měkce zapadlo a já si tehdy pomyslel, že příjemnější a dobrodružnější den už nezažiju. Mýlil jsem se, naštěstí...
Richard HEXER
Jiří Fried: Časová tíseň
7. 1. 2026
... nenápadná kniha o nesystémovém člověku začátku 60-tých let minulého století
