SVĚTLO se stalo TĚLEM

Na přelomu 19. a 20. století vyrostla na Rusy, nikdo neví proč, dodnes opomíjená literatura, jejíž období se nazývá Stříbrným věkem. Jde o literaturu spojenou s mysticismem, částečně okultismem a především s temnými stránkami lidské psýchy. Mezi takto zanedbávané autory tohoto období patří mj. Fjodor Sologub, Leonid Andrejev, Alexandr Blok, Andrej Bělyj (mystika, ale i antroposofie), Michail Bulgakov (Mistr a Markétka).

Vypůjčil jsem si tedy knihu pana Andrejeva: Propast a jiné povídky, přitom kniha obsahuje šest povídek: Fixní idea; Mlčení; Propast; V mlze; Zachraňte; Zeď. Knihu jsem tedy přečetl, vrátil, ihned našel na netu, objednal, vybalil a poté zapůjčil své mámině. Tu knihu musím mít doma. Je to velká vzácnost, i kdybych se na ni měl občas jen mrknout. 

Mé matce už bylo 80 let. Za svůj dlouhý život přečetla asi dvě Sněžky knih. Již na konci své puberty měla za sebou takové autory, jakými jsou Hemingway, Remarque, Émile Zola, Guy de Maupassant a další. Usoudil jsem tedy, že je připravená. Ona totiž pravidelně zvládne každoměsíční mega objemy z místní knihovny, přičemž k tomu začala nachytávat z knih zvláštnosti, které vidí jen málokdo. Usoudil jsem tedy, že je připravená. Rovněž poslední roky společně pracujeme na jejím kádrovém profilu... jak se říkalo za totáče. Ne, ne, samozřejmě jde o její vnitřní profil, takže jsem opravdu naivně usoudil, že je připravená.

Druhý den po zapůjčení knihy mi matka psala bolestné smsky ve smyslu, co že jsem ji to dal za hrůzu. Následně jsem s ní mluvil telefonicky: Já nemohla vůbec spát. Chodily za mnou strašné sny. Nikdy jsem se s ničím podobným nesetkala. Taková hrůza... Jen všechny upozorňuji, že mámina je milovnice všech možných hororů, i těch sadistických, úchylných a bůhvíjakých ještě. Odpověděl jsem: Ale jen si vzpomeň, já tě jasně upozorňoval, že to je hrůza, že je v povídkách vyobrazeno čisté zlo. Jen nezapomeň, co jsem avizoval: Nikdy ty povídky nesmíš brát jako skutečné lidské příběhy. Jsou to čisté autorovy konstrukty, včetně postav i událostí, aby nám zprostředkoval poznání zla. Pamatuj na to!

A proč poznat ZLO v jeho čisté, nejzkurvenější podobě? Aby Vás už nikdy nedostalo na kolena! 

Važme si toho, neboť ona kniha není textem, ale Realitou občasně vyplouvající lidskými dějinami.