Jdi na obsah Jdi na menu
 

Slepý vede slepého

10. 6. 2026

Vážení a ctění, je to poměrně jednoduché, přesně jak se píše v novozákonní knize Mt 15,14: "Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy."

Výkladů, kontextů a různých konotací tak silného biblického textu je zajisté bezpočet. Já znám poměrně častý, naneštěstí současný, vzorový příběh, který "jede" po zcela obdobných dějových drahách:

  1. Znavená žena středního věku na vrcholu svých sil, paradoxně k tomu s nedovršenými ambicemi, se zcela náhodně, anebo naopak jaksi intuitivně, zúčastní zaručeně a bombasticky hlubokého, psychomentálního víkendového semináře. 
  2. Tato žena zjistí po návratu domů po blaženém a vysvobozujícím zážitku dvě jednoduché věci: 1. Dosavadní život ji nenaplňuje; 2. Jednou nohou stojí již zcela evidentně v osvícení, tudíž se může sdělovat druhým.
  3. Dotyčná žena se bez jakýchkoli pochyb utvrdí ve svém přesvědčení absolvováním dalších, samozřejmě daleko hlubších seminářů, sledováním různých platforem, posloucháním online přednášek.
  4. Po nějak čase, většinou není na co čekat, si otevírá praxi a to je začátkem jejího vnitřního pekla, protože slepý nemůže vést a dovést slepého.  

Uvedu celkem vhodný příklad, který vyšel ve známém online periodiku 10.6.2026 o herečce, která se rozhodla po zmíněné cestě jít:

Nyní ale oznámila, že hereckou kariéru hodlá ukončit. Prošla několika kurzy a věnuje se teď hlavně transformaci vzdělávání a péči o duševní zdraví. Zřejmě i kvůli tomu se rozhodla odejít také z Facebooku.
„Po dlouhodobém zvážení a debatách s přáteli jsem se rozhodla, že již nebudu Facebook používat jako svou informační a sdílecí platformu. Nevnímám ji jako přátelský a bezpečný prostor,“ vysvětlila svým sledujícím, kteří ji mohou dál sledovat prostřednictvím jejích stránek.
„Zajímají mě systémové změny aneb jak se budeme adaptovat a vyvíjet,“ píše. „Četla jsem knihy, poslouchala přednášky, absolvovala kurzy a semináře. Za svou kompetencí a profesionalitou si stojím. Co se týče facilitace, absolvovala jsem výcvik u XY a v létě si doplním o kurz Facilitace ve školním prostředí od XY,“ popsala. Zmíněná je žákyní improvizátora XY...

Tak, to bychom měli. Ach jak je to lákavé, vést a učit druhé. Jak je to vzrušující, sebenaplňující, sebeosvěžující a hlavně sebeuspokojující! Jenže to má háček! Pověšené certifikáty na zdi za moderním, ergonomickým sedátkem nejsou dostatečné. Dokonce ani nestačí rádoby proslavená jména stejně slepých jedinců, kteří vyžírají druhé nejen z peněz, to je ještě dobré, ale hlavně z jejich životní energie.

EXISTUJÍ POUZE TŘI ZPŮSOBY POVĚŘENÍ K VEDENÍ DRUHÝCH LIDÍ na jejich vnitřní cestě sebepoznání. První je prokázání kontinua svého statusu, tj. takový jedinec vede druhé minimálně několik svých posledních vtělených životů, čímž zřetelně navazuje na dosavadní, dobře známou tradici. Druhý způsob je přímé a jasně dokazatelné pověření silovými bytostmi, což se například v křesťanství překlopilo do svátostného svěcení duchovních Duchem Svatým. Třetím způsobem pověření je vtělení mimořádného jedince, který sám o sobě nese zvěst mimořádných schopností, které se v žádném případě neprojevují masivně, za prašule, ani v houfech jásajících spirituálních obrozenců.

Zdá se vám můj příspěvek příliš příkrý? Pročpak? Kolik žen skončilo po sebeoslnění s vážnými psychickými, velmi často nevratnými potížemi? Kolik žen odešlo ze své profese, ve které byly profesionální i druhými oblíbené, aby šly konečně hlásat tu niternou pravdu poznání? Kolik žen přišlo o všechno? A přitom stačí jednoduchý a dobře srozumitelný apel Toho, který vlastní všechny tři způsoby zmíněných pověření k vedení druhých lidí: SLEPÝ NEMŮŽE VÉST SLEPÉHO, JINAK OBA ZHYNOU!