MÁM RÁD SVOJE LIDI
Víte, je to vlastně fuk, zda se s mými lidmi vídám občasně, anebo jestli si vykáme. Pro kamarádovu firmu dokončuji povolovací proces, který jsem konzultoval s fajn chlapíkem, který je nedaleko osmdesátky, vykáme si, vídáme se jednou za dlouhé roky, ale to bohatě stačí. Chlapík stále v super kondici původem, vlastně srdcem, geolog, který je chytrý, zkušený, moc fajn člověk, nyní po letech opět vykopnut do geologické, hodnotící práce pro EU. Kecali jsme o nám oběma známých místech naší drahé a milované české vlasti - o Jílovém u Prahy a tamní těžbě zlata, o lithiu na Cínovci, o těžbě rudy na Kaňku v Kutné hoře, kde jsem se mohl, jako študák, hrabat v rudné haldě hned vedle šachty, o hlupcích, kteří se domnívají, že z ničeho pod zemí vydolují ziskovou kuličku. Mám rád ty své, i když se s nimi vídám málo, přesto o sobě víme a to mi stačí. Asi jsem nenáročný, řeknete mi. Jenže já myslím, že je to mnohem lepší, než být obklopen nezřízenými lidmi, kteří druhé jen bezostyšně stravují. Z toho už jsem chvála Bohu venku...
Richard HEXER