"Já" je cestou i cílem

Já vím, toužíš a přeješ si... ale pozor, tvé sny se proměnily ve skutečnost... nakonec to bylo rychlejší... tak náhlé... že si ani nepamatuješ to předtím... ach ta touha... co se tě tak dotklo?

Ten pohled z okna se snad nikdy neomrzí... Jsi TOP a NEJ, doslova nad všemi těmi mravenci, kteří se plahočí dole. Ano, stálo tě to úsilí, pravda... také dřinu... to už ti noví neumí. Zapálíš si, hledíš stále dolů, skoro všichni a všechno je pod tebou. Překypuješ silou, inteligencí, zdravím, ale také skrytými emocemi, velkými emocemi... kdyby tak nyní, ti kolem tebe, věděli, viděli... Nebojíš se, máš všechno, dokonce i zevnitř sebe sama, dokonce... je to jedno, jestli potkáš slovutného, nebo toho v oranžové číváře, anebo onoho s oválnou pečetí... víš to a podle toho jsi.

Náhle tě vyruší... jak zlověstné... Proč se ti potí ruce? Nikdy se ti to nestalo... hledíš na neznámé číslo... Proč je ti úzko? Podobný stav dávno neznáš... Stále hledíš dolů, jak je všechny a všechno máš pod sebou. Není to dobré... tušení... to někde uvnitř zůstalo... intuice zůstala... zastrčená a schovaná... Díváš se na své naleštěné, ladné botky... Snad se v nich dokonce vidíš... Vidíš se v kůži svých bot? Nesmysl! To je tedy ten moment nechtěnosti? Poslední moment jasnozřivé, byť stále ještě opalizující pravdy? 

• Ano?, zeptáš se úzkostně
• Kolikátého je dnes? Řekni mi!
• Co to je... co si to... ne, ne, to ne... 12.7., ano, dnes je Nový Rok
• Dobře...
• Ale ano, já vím, já se...
• Jen poslouchej, dobře p-o-s-l-o-u-ch-e-j!
• Ano...?
• Zítra posíláš rodinu domů, za tvými rodiči. Pojedou jako vždy, stejnou cestou. Sopdet bude čekat těsně před úsvitem, když sjedou z krajnice... nikoho z nich již neuvidíš
• Ano?
• Když nastane první rudé ichechu, přijdeš úplně o všechno, dokonce o všechny peníze... však dobře víš, kdo ti ublíží, dostáváš tušení dlouhé roky!
• Ano
• Třetího dne, když Sopdet bude čekat těsně před úsvitem, dorazíš domů, ke svým...
• Ano...?
• Spatříš jen hořící dům a všem živým uvnitř nebude již pomoci... amun
• Ano
• Vrátíš se zpět... nebudeš moci... nebudeš chtít... nebudeš 
• Ano...?
• Dalšího dne, když Sopdet bude čekat těsně před úsvitem, skočíš z tohoto okna... tělo zůstane živé i hlava, přesto vše nemohoucí a nevládné... amun
• ...
• Co nic neříkáš?
• Em hotep... to je nový počátek!