Brusel jako oáza budoucí čistoty?
Víte drazí přátelé, historie je pro mnohé fascinujícím svatostánkem, nicméně já osobně musím prohlásit, jako bývalý, velmi zaujatý gymnaziální student, že s přibývajícím věkem se mi historické události jaksi rozostřují a ztrácejí mimo mé vědomé i nevědomé dění. Dokonce se domnívám, že to je dobrý proces.
Přiznávám, měl jsem před mnoha měsíci, a nikdy jsem o tom nechtěl psát, také to rychle vymažu, znáte mne, jak jinak, mimosmyslový zážitek se stávající předsedkyní Evropské komise. Zdá-li se vám to "na hlavu", OK, jsem na tom stejně. Byl jsem s ní i jedinci jejího rodového původu, viděl jsem, jak spolu komunikují, jaké mají hodnoty, jací jsou zevnitř atp.
V této souvislosti malinko odbočím. Celou dobu historie filosofie a z ní vystoupivších věd se dějí na různé úrovni debaty, cože se to děje a jak se to jen děje. Mají-li mocní jedinci vliv na dobu, nebo doba na tyto vlivné jedince, kteří z ní vzcházejí a na ní reagují. Má větší moc masa lidí, nebo nové myšlenky? Nové ideje? Sdílené společenské fluidum, nebo vizionáři? Političtí vizionáři, náboženští, umělečtí, vědečtí... Ano, hádáte správně, dodnes nerozřešená otázka.
Nicméně jak jsem viděl, ve smyslu zažití, zvláštní jedince s Ursulou, ke kterým nepochybně patří, napadlo mne najít souvislosti a ejhle, našel. Přiznávám, pomohl jsem si AI, takže níže přikládám neupravené znění. Předpokládám, že nyní je situace s vizemi EU mnohem jasnější:
---------------------------------------------------------------------------
Dědečkem Ursuly von der Leyenové z otcovy strany byl Carl Eduard Albrecht. Ten byl civilním lékařem, psychologem a psychoterapeutem:
V akademické oblasti byl významný a uznávaný. Carl Eduard Albrecht (1902–1965) sice nepatřil mezi celosvětově masově populární jména psychologie, ale zanechal hlubokou stopu v oblasti výzkumu lidského vědomí a psychoterapie. Mezi jeho hlavní odborné přínosy patří:
Průkopnická metoda meditace: Vyšel z tehdy populárního autogenního tréninku (metody hluboké relaxace). Vyvinul speciální psychoterapeutickou metodu takzvané „ponořené bdělosti“ (Versunkenheit), při které pacienti v hluboce změněném stavu vědomí dokázali spontánně mluvit a popisovat své vnitřní prožitky.
Výzkum mystického vědomí: Stal se mezinárodně uznávaným specialistou na psychologický rozbor mystických stavů. Původně k nim přistupoval jako skeptický vědec, ale postupně došel k závěru, že autentické mystické prožitky nejsou psychologickou poruchou, ale stavem hlubokého duševního zdraví a čistoty mysli.
V roce 1951 vydal zásadní knihu Psychologie des Mystischen Bewußtseins (Psychologie mystického vědomí). Kniha se dočkala mnoha reedic (naposledy v němčině v roce 2018 a v komentovaném anglickém překladu v roce 2019) a jeho práce prokazatelně ovlivnila významné evropské myslitele a teology, jako byli Gabriel Marcel nebo Karl Rahner.
----------------------------------------------------------------------------------
Ursula nepokračuje v díle svého dědečka. Vtlačila se do jeho rodu záměrně, aby využila (pozor, nepíšu zneužila) jeho duševní velikosti i jistoty ducha. Geneticky k němu rozhodně nepatří, přesto ji tento velikán ke "vtlačení se do rodu" vydal souhlas. Proto se např. narodila v Bruselu, byť německým rodičům. Vážení, její život a působení se dají velmi pěkně modelově využít právě pro pochopení již připomenutých otázek: Mají mocní jedinci vliv na dobu, nebo doba na tyto vlivné jedince, kteří z ní vzcházejí a na ní reagují? Má větší moc masa lidí, nebo nové myšlenky? Pokud jste podobnými otázkami interesováni, jděte do nich! Hlavně si nenechte vnutit myšlenkové modely, které jsou k hovnu. Jděte vlastní cestou...
