Střet civilizací 3
Dovolím si opět navázat na předchozí dva příspěvky ohledně různých druhů "civilizací", přitom je zřejmé, že zatím žádná z nich neopanovala tento svět, snad ani ten jemnohmotný...
Když jsem byl letos v květnu s Pavlem Kozákem, a ostatními, v Etrurii, což je oblast starověkého života Etrusků, tak jsme tam prováděli různá cvičení, také spojení, přičemž v místě skalního okna jsem dostal vzkaz ohledně tehdejší cesty Etrusků, kteří byli mezi 4. a 1.století před Kristem vyvráceni Římskou říší. Mne bylo řečeno, že z celé oblasti Etrurie mají odejít kněží, ženy a děti na Sever a muži mají zůstat a bojovat s Římany.
To mé spojení se ctěnými Etrusky bylo velmi niterné, vlastně trvá dodnes. Muži se tedy měli se ctí postavit agresi, aby se národ před sebe samým nezostudil. Bylo mi také řečeno, že na obětech nezáleží, že padlí muži se stejně vrátí ke svému národu. Jediné, na čem Etruskům záleželo, a je to dodnes, je jejich Pravda poznání. Tu že budou chránit do skonání věků. Ta je důležitá, nikoli jejich lid, který k nim bude patřit také navěky, a je zcela jedno v jaké podobě, vtělené, mentální, spirituální...
Ten nádherný, zářící krystal pravdy jsem mohl vidět. Je to neskutečné, jakým způsobem jej velekněží v mentálním světě střeží. Mohl jsem vidět, nikoli přistoupit. Nejsem jejich krve (nemyslím tu tělesnou), takže jsem nezískal možnost poznání. Etrurie je stále živá, jejich civilizace zůstala na původním místě, včetně velectěné rady starších, kterou jsem měl tu čest i se dvěma kolegy poznat.
No jo, poklad poznání, který jsem zahlédl v Etrurii. A co pak ostatní civilizace, oblasti Světa, chcete-li. Židé mají rovněž svůj poklad, kterým je Tóra - v její podání jde o sebeprezentaci živého JHVH. Také ke svému pokladu nikoho cizího nevpustí. Ctění rabíni předávají pravdu pokladu generacemi spirituální židovské DNA, nikdo nepatřičný nemá oprávnění ani nahlížet.
Křesťané mají svůj poklad v Kristu. Bez Spasitele by nebylo křesťanství. Poklad si také chrání procesem svěcení kněžích, kteří mohou být zprostředkovatelé posvátného zpřítomnění Krista v eucharistii. Bez kněžského vysvěcení se nemůže konat proměnění. Kněží jsou vysvěcováni biskupem. Prvním biskupem křesťanství byl svatý Petr, který vysvětil svého biskupského následovníka svátostným přiložením svých rukou, tj. předáním posloupnosti a autority Ducha Svatého. Tento proces se nazývá biskupskou sukcesí, neboli apoštolskou posloupností. Pozor, do roku 1054 bylo křesťanství jednotným kmenem, bez teologické odluky východního a západního křesťanství.
Buddhisté mají svůj poklad v Buddhově cestě. Tuto si střeží osvícením. Páteř buddhismu zní: Buddhovou cestou k Osvícení. Já doplňuji, že bez zrnka Buddhova osvícení v sobě samém na jeho cestu nenastoupíš. V buddhismu působí trvale nevtělení ochránci, kteří světlo osvícení chrání před černou magií. Poklad je tedy v Buddhově oblasti Světa viditelný, i když poměrně dobře střežený, nakonec podobně jako u starých Etrusků.
Takto můžeme pokračovat dále k muslimské civilizaci, Indiánům, šamanům, druidům atp. Každá oblast Světa má to své, na což má zásadní právo, přitom příslušný Poklad je navýsost ctěný, střežený, mnohými prožívaný a vždy jakoby "za oponou". Ač druidi po celém světě stavěli kameny, čímž uvedli Gaiu do vesmírné rodiny, přesto je jejich poklad v prvním Ohni. Oni jej mají ve své správě a také k němu nikoho cizího nevpouštějí.
Domnívám se, že je již dávno zřejmé, že dějepisná báchorka o historii lidstva a jeho postupném sebezdokonalování a sebepoznávání je nesmyslem. Skutečnost je daleko prozaičtější. Určitá oblast Světa se sem vtělí, pořeší si "to své" a odchází. Takto jaksi narychlo odešly mnohé civilizace z latinské Ameriky, ale i dalších oblastí pozemského světa. Proto my, jen jako údajní dědicové, jim nerozumíme. Každá civilizace, chcete-li oblast Světa, si vzala svůj poklad pravdy s sebou. To se prostě nedá nic dělat, takto to funguje po miliony let a zřejmě to nikdy nebude jiné. Vím, co chcete říct: Pokud divergentní nevybudují mosty! Nebudou to mosty sjednocení ani vzájemného splynutí! Půjde o mosty vzájemného poznání. Bylo vyhozeno, rozuměj rozprostraněno, dvanáct krystalů pravdy a také... o tom třeba jindy.
Že vám ještě schází krátká poznámka k naší technokratické civilizaci? Ta, řekl bych, je zcela unikátním a autonomním zjevem. Technokratická civilizace s původem svého vědeckého poznání v Sokratovi se odtrhla od své niterné cesty "Poznej sám sebe" a vydala se svojskou cestou vědeckého poznání. Kde bude její konec, nevím, nicméně Svět neopanuje, z člověka neučiní vtěleného nesmrtelníka, ani si pro sebe neobhájí a neuhájí ostatní oblasti Světa, o kterých zde píšeme. Samozřejmě se mohu mýlit. Vědecká civilizace třeba není výpotkem šelmy, ale světelného záření kognitivního výkonu Boží mysli. Vždycky jsem ctil veleváženého mistra Georga Wilhelma Friedricha Hegela, který podobné vykresluje v díle Fenomenologie ducha, a o kterém jsem pronesl bezvýznamnou řeč na uzavřeném semináři doktorandů filosofie na MU v Brně. Ale to už je hodně dávno...
G. W. F. Hegel
