Vítejte v Mohutnosti Světa

Víte, já zažil socialismus, resp. dřívější národní hospodářství, jako brigádník student. A protože jsem pracoval v podniku, ve kterém pracovali oba mí rodiče, tak to byla pohoda, i když občas makačka, protože jsem tam téměř všechny znal. To, že jsem v roce 89 dělal na VŠ revoluci, je prostě fakt. A že 99% spolustudentů odjelo domů vyčkávat, jak to celé dopadne, je také fakt. To víte, my Češi jsme nikdy nebyli nijak výrazní revolucionáři.

Přiznávám, za poslední roky jsem zhltnul seriály Zákony pohybu a také Okres na severu. Bezesporu se jedná o rudé seriály, ale... Například okresní tajemník pan Pláteník (Jarda Moučka) je v seriálu Okres na severu vykreslený jako skutečný ideál. Politicky uvědomělý, lidsky empatický, dokonce se značnou dávkou sebereflexe. Ano, je to ideál, zajisté to tak vždycky nebylo. 

Já osobně mám podobná soudružská díla docela rád z jednoho prostého důvodu, i když už to samozřejmě mají dávno za sebou. Z větší části jsou to příběhy o společnosti, ekonomice, dosahování národních cílů, boje za lepší zítřky (nadneseně), a poté malinko o lidských vztazích (v Nemocnici už se to lámalo cca 50 na 50). V dnešních seriálech je tomu přesně naopak. A protože celý život pracuji ve výrobních závodech a občas i jezdím ven na veledůležité firemní mýtinky s perfektními večeřemi a fajn kolegy, tak mě to zajímá i profesně, jak to dříve soudruzi řídili. Faktem zůstává, že všichni tehdejší občané soudruhy nebyli, a to někdy i na řídících postech, to když jejich úroveň a znalosti zcela a viditelně převážily soudružský průměr příslušných akvizic. 

V oněch zmíněných seriálech mne některé momenty hodně překvapily, to když se tam řeší rozkrádání společného majetku, anebo zbytečné křivdy, které tehdejší režim některým lidem způsobil, a které jsou v podobných filmových dílech celkem bez přikrášlování vykresleny. Je nutno říci, že tehdejší tvůrci byli více odvážní, než si třeba myslíme. A to dokonce pod vedením všelidové strany KSČ a jejich rudošské ideologie.

A co bych si přál? Aby například seriál ZÁKONY POHYBU si dokázala pustit a zhlédnout mladá generace. Je mi jasné, že podobná díly jsou ukrutně málo akční, zcela neaktuální, rudě propagandistická, nicméně z jejich příběhů lze zcela lehce odečíst a pochopit, jak to dříve fungovalo, jak ten režim fungoval jaksi zevnitř. Takové seriály vám nahradí mnoho různě kvalitních knižních analýz, protože stáří tématu a stylu je již tak daleko a úplně od věci současnému světu, že se vše odhaluje nezakrytě a naprosto bez přetvářky. Ze Zákonů pohybu student ekonomie na první ostrou lehce pochopí, jak tehdejší ekonomika fungovala a jak přeludné a na dnešní dobu zbytečné problémy se řešily. Pochopit, jak naši rodiče i prarodiče byli, co prožívali, čeho se mohli, anebo museli bát, je také docela přínosné. Je dobré pochopit, protože pak vám to nikdo nezkreslí. A nezapomeňte, je to svět našich předků, i když je rudý až na zadku... A víte co? Ten Jarda Moučka i Jiří Vala jsou pro mě fajn chlapi. Oni představují mou nostalgii tehdejších hodných chlapů s výraznými, chlapskými hlavami s vlasy dozadu česanými. Stejně vypadal i můj táta, který je už dávno po smrti, a který nikdy nebyl komouš. Prostě jen zlatý, obyčejný, hodný chlap!