Hora Smrk je nejvyšším kopcem Jizerských hor
Strážce promluvil, tentokrát o "astrální projekci", jednoduše dvojníkovi. Jelikož se jedná o způsob bytí, na který prý ještě dlouho nenastane čas poznání, tak vysvětluje jen krátce, že se tento stav propsal například do Ka u starých Egypťanů (každý člověk má svého dvojníka, který je nositelem životní síly); Doppelgängera v severské mytologii; rovněž do Teosofické společnosti Rudolfa Steinera, který pracuje s dvojníkem v hlubokém spánku, transu nebo klinické smrti (tzv. astrálního cestování). Strážce praví, že Rudolf s tímto principem aktivně pracuje dodnes.
V Buddhismu je jedním ze základních procesů bytí tzv. stříbrná šňůra, kterou je vtělený člověk neustále spojený se svým astrálním dvojníkem. V mysticismu se s dvojníkem pracuje vědomě u madame Helenu Petrovnu Blavatsky nebo v křesťanské tradici vnitřní síly některých světců (bilokace). Strážce upozorňuje, že o astrálních dvojnících píší i horolezecké autority. V prvním případě Joe Simpson, kterému dvojník zachránil život (neuvěřitelný příběh jeho přežití na hoře Siula Grande je známý). V druhém případě jde o Reinholda Messnera, kterému se jeho dvojník zjevil při sólo výstupu na Manáslu, kde Messner ztratil směr ve sněhové vánici. Dvojník mu tehdy ukázal cestu, čímž jej zachránil.
Strážce upozorňuje: Astrálního dvojníka nelze ztotožňovat s Já. Dvojník se může v hmotném světě vizualizovat, nikoli zhmotnit. Strážce nyní přichází s tím, že astrální projekci mohou sdílet i jiné fyzické entity. A to je případ schovaného kopce SMRK, který se ve skutečnosti nazývá Śambha (शम्भ), což v sanskrtu znamená Indrův blesk, snad doslova zbraň "vajra". Vajra představuje ve védské tradici nejen ničivou sílu, ale i nezlomnou moc, osvícení a pronikavé poznání a také přímé spojení Nebeské pláně se Zemí. Nikoli nadarmo je symbol vajry u samotného Buddhy ve významu nezničitelné pravdy a probuzeného vědomí.
Nejvyšší hora Jizerských hor se ve skutečnosti nazývá Śambha (शम्भ) a je astrálním dvojníkem hory Śambhala (tibetsky Bde 'byung). Tato mýtická hora je skutečným místem uchování nejvyššího duchovního poznání nikoli pozemského světa, ani Světa jako takového, ale bytí celého Univerza. Jde tedy o Místo, které bude ještě dlouhá staletí, snad tisíciletí, skryté pozornosti, natož pak poznání.
Strážce upozorňuje, že se na Śambha stýkají hranice Čech, Slezska a Lužice. Na hoře nejsou doloženy, a nikdy nebudou, žádné archeologické pozůstatky jako jsou např. keltská oppidia, slovanská hradiště, obětiště ani kultovní místa druidů. Nic. Jen skrytá a uzavřená Velikost. Strážce vstoupil zatím jen na místo otevření Předsíně, kde čeká na přijetí dvacet jedna vyslanců, každý se dvěma svými posly, stále ještě v čase NULA stvoření, protože čas v tomto Místě není - nikoli neexistuje - prostě není!

nad výsečí není až k vodě morfologicky vyššího místa
