Cesta Mohutnosti

Od Heleny je to zřejmě třetí kniha, kterou jsem za poslední rok přečetl. Musím uznat, že opět nezklamala. Určitě se vším souhlasit nemusíte, nicméně inspirace pro vlastní práci je nasnadě. Závěr knihy je velmi drtivý a zhuštěný: Vyzkoušejte, Nepodléhejte, Připravujte se. Velkou částí knihy se nese "umístění" jedince. Dle Heleny by se měl každý člověk několikrát za život přestěhovat, aby se tím vyhnul připoutanosti. V případě nemožnosti doporučuje cestovat mentálně, aby si člověk zvykl na ztrátu jistot v době smrti. Člověk by se měl vědomě odpoutat od obydlených míst i svého domova, rovněž by měl odstranit svazující vzpomínky = člověk se lépe přemísťuje a snadněji si uchovává svobodu. 

Název knihy není moc vhodný, spíše dost zavádějící, ale nevadí. Helena pracuje s energiemi, které nás utváří, které utváří celý Svět, a které vlastně spolu velmi těšně souvisí, protože jak říká, každý čin se stává ziskem pro věčnost. Čisté energie mají problém s lidmi středního věku, kteří mají ve svém nitru mnoho nevyjádřených pocitů, jsou velmi nespokojení, nechtějí uznat hierarchii, mají mnoho negativních přání a špatně se chovají k ostatním lidem. Sám člověk je zodpovědný za to, co z něho vychází, a této odpovědnosti se nikdy nemůže zbavit (v Novém zákoně stejné prohlašuje Ježíš) - energie člověka vystupuje do prostoru a naplňuje jej, což může být pro celé okolí požehnáním, anebo prokletím. Stav vědomí člověka ovlivňuje v každém okamžiku i jeho okolí. 

Na světě proti sobě stojí ničivé a tvůrčí síly. Převládáním ničivých sil vznikají uragány, povodně, sucha a zemětřesení. V případě převládání tvůrčích sil dochází k harmonizaci přírody a všech projevů života na Zemi. Stejné je u člověka. Pokud není nositelem temnoty, je větším nebo menším nositelem světla, čímž je vědomě nebo nevědomě spojen s ohniskem světla na planetě Zemi. Na člověka má velký vliv magnetismus místa a vzduch, který člověk dýchá. Všechno v přírodě je určitým symbolem nebo odrazem vnitřního naplnění, vyjádřeného ve vnějších obrazech. Všechno pozemské je vlastně symbolem vnitřního světa. Člověk je spjatý s místem svého působení, myšlenky vysílané srdcem jsou daleko účinnější než myšlenky mozku (také od srdce působí na mnohem větší vzdálenost). Každá tvůrčí myšlenka si dříve nebo později najde svůj výraz v podmínkách hmotného světa.

str. 21: Na každém místě na Zemi žijí bytosti z jemnohmotného světa.

str. 37: Jemnohmotné energie, které živí Zemi, se do prostoru dostávají skrze člověka.

str. 73: Nedokonalost minulé cesty připomíná pozůstalý život ve světě vědomí na nižším stupni.

str. 101: Vyhýbejte se jednotvárným místům i jednotvárné práci. Jednostrannost je příčinou bloudění a iluze vlastnictví. Otrok vlastnictví ztrácí především pohyblivost ducha.

str. 107: Strach je zbraní temných sil.