Duch se stal tělem
29. 3. 2024
Utvořeni z bláta hlíny
dechem v chřípí oživeni
nikoli však poníženi
žebrovím mužovy ženy.
Muž žijící rajským stromem
věčným božím požehnáním
osobním svým povýšením
oživený božím dechem.
Žena chytla rukou hada
strachu svého nedbající
nohy stále svírající
svět pak čeká velká běda.
Dáme my se sami sobě
utečeme v zapomnění
v blaženém to ráji dění
vše můj muži patří tobě.
Had si ustlal uvnitř těla
snad je to ta kundaliní
nic a nikdo nad ní není
příroda to prý tak chtěla.
Stvořenci se stali tělem
kostmi svými hliněnými
lidskou krví oživlými
povrhnuti rajským světem.
Sdělím vám já pravdu věčnou
sice hlinkou v zatracení
také krví zbídačení
přesto
Duch stal se mužem a taky ženou.
