Osvícení dle Ashina Ottamy
Na Youtube vylétlo tento týden po velmi dlouhé době nové video s naším významným buddhistickým mnichem Ashinem Ottamou s názvem videa: "Nejvyšší spirituální Realizace - Ashin Ottama". Video je dosti náročným materiálem o vnitřní cestě poznání, tj. o buddhistické ontologii, řečeno západní terminologií. Již jsem to psal, setkal jsem se s ním v druhé půli 90-tých let na Duchovním setkání, které jsem tehdy pořádal na severu Čech, dokonce na něho dostal dotaci. V 53 minutě Ashin pronáší:
"Já tam teda měl jednu mojí, vlastní myšlenku, poněvadž jsem to skutečně zažil v tý mojí nedualitě. Že tam byl moment, kdy tam byl ten dojem, že vlastně všechny bytosti jsou dokonalí, tak jak jsou. Akorát o tom nevěděj. Jo... já to tady nechci nějak zlehčovat a jako jsem si říkal, když by ten Bóddhisattva došel k tomuto poznání, že vlastně všechny bytosti jsou osvícený ve svým principu, ve svý podstatě nebo přirozenosti, že všichni mají tu Buddhovu přirozenost, takže tím je vlastně zbaven svoji přísahy. Všechny bytosti jsou osvícený, teď můžu odejít do finální Nirvány. Tohle ale není oficiální verze, oficiální je, že Bóddhisattva pro dobro ostatních zůstává v tom přerozování, poněvadž musí akumulovat ty svoje dokonalosti čím dál víc, aby je mohl efektivně učit."
Já osobně se nechci k této nádherné, autentické výpovědi vyjadřovat. Dokonce jsem smazal dřívější příspěvek o ctěných Bóddhisattvech, o mém osobní setkání a o tom, jak fungují v současné společnosti. Ano, přiznávám, jedno skutečné současné vtělení Bóddhisattvy znám osobně a o tom to je. Naše občasné hádky, musím přiznat, hádky, jsou přesně o tom, co Ashin prohlásil: "Je všechno ve stavu, v jakém to má být, anebo máme bojovat?" Samozřejmě za Dobro! Máme zasahovat? Zajisté pro Dobro celého Světa, snad dokonce doslova a do písmene v Platónově pojetí Dobra. O fyzických zbraních konvenčního válčení zde není řeč...
Já osobně mám jen obavu z falešného fatalismu: "Hele, je to v cajku, tak jakýpak kecy, ne?" Já osobně, a to miluji víru Východu, mám již dávno před sebou obraz matky Terezy (Matka s "M" je pouze Panna), která se doslova vlomila do fluida Hindu a způsobila tam revoluci svou nezlomnou péčí o umírající, opuštěné, malomocné a také bezdomovce. Nakonec v Kristově duchu, jak uvádí Matouš: „Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mě, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou... pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili."
