Poutní místo KŘEMEŠNÍK
Křemešník je nevysoký kopec ležící zhruba 8 km východně od Pelhřimova. Strážce přichází s tím, že kopec je významným spirituálním útvarem celé Vysočiny. Poutní místo na kopci Křemešníku bylo postaveno s velkými nesnázemi. Na tomto místě totiž byla již dávno osazena brána pravdy a požehnání, proto tehdejší křesťanští duchovní uzavřeli dohodu s ochránci Brány středu: "Poutní místo bude postaveno a následně zasvěceno přítomnosti Kristově, nicméně Brána středu zůstane zachována a okolí bude složit původnímu mentálnímu významu". Dohoda sepsána a potvrzena vzácným písmem bazické listiny.
Od té doby až do dnešních dní pokračuje vzájemná tolerance vyznavačů Kristovy pravdy a původních ochránců brány. Jde doslova o vzorový a konformní vzájemný respekt, který je v takovém měřítku nevídaný. Duchovním centrem s trvalou a svátostnou přítomností Krista Pána se stala Kaple sv. Jana, kterou obklopuje poustevna a Zázračná studánka. Kristus je přítomný doslova v nadpozemské velikosti, přitom prý ještě nenastal čas ke zveřejnění důvodu přítomnosti tak živé milosti, dokonce ani Strážce se neptá. Na vrcholu kopce stojící kostel Nejsvětější Trojice je pouze shromaždištěm pokojných lidí. Veškerá vnitřní zvěst křesťanského poutního místa se děje kolem Kaple sv. Jana. Voda ze Zázračné studánky je mimořádně léčivá, a to vždy třetí den po Vánocích. V tento čas se plní všechny naděje tam příchozích věřících, což se neplatí pouze pro vtělené jedince.
Strážce očistil a obnovil Bránu středu stojící jihozápadně od kostela. Spirituální síla Křemešníku je přitom mnohem širší, díky čemu dochází ke vzájemným setkáním Kristovců a lidu Původu s plným pochopením vzájemného obohacení. Nedaleko od brány dlí SKLENĚNÝ MUŽ, který tam je odnepaměti. Tato bytost značně velkého vzezření se šedým, neživým pohledem zaznamenává veškeré děje Světa od počátku stvoření až do jeho zániku. Jakmile dojde k úplnému konci bytí, Skleněný muž vše projevené i neprojevené stáhne do sebe sama, do nekonečně malé skleněné kuličky, která bude přidána ke Světlu světa tvořícímu náhrdelník s 21+3 kuličkami. Silové bytosti i nadsvětní entity mohou číst ve 21 kuličkách, nicméně ke zbylým třem kuličkám nebude mít nikdo nikdy přístup. V těchto třech může číst pouze sám Bagha.
Brána zatím zůstává otevřená. Pokud se tedy do brány postaví člověk - "Otevírám se sobě samému" - setká se se svými spirituálními ochránci i milovanými blízkými, kteří se již odebrali do jemnohmotného světa. Strážce dotvrzuje: Brána je bioenergetická, tj. čím více dobrých lidí ji využije, tím déle a silněji bude na místě působit...
Bránou prošli první dva. On se setkal se svými blízkými i patrony, kteří s ním trvale žijí. Ona se léčí ze svých zátěží již mnoho let, téměř 40 let se mj. nemohla zhluboka nadechnout, i když je velmi pokročilá v duchovní józe. Vešla tedy do brány, nicméně nemohla po několika metrech dále, jakoby se ztratila, což je známka těch nejhorších zátěží. Proto ji vyzval, aby šla s ním. Postavili se za sebe do brány vzájemně spojenými, vztyčenými pažemi. On jí díky působení brány otevřel a vyjmul z ní tři trojcípé ostny ve tvaru palcátu, které ji trápily a sužovaly dlouhá desetiletí. Od té chvíle může po mnoha letech svobodně a hluboce dýchat, může přijímat energii života bez jakéhokoli omezení. Je uzdravená. Brána Středu je skutečným požehnáním pro všechny trpící! Brána je živoucím důkazem spirituálního spojení všech Božích světů a také toho, že není žádné tady a tam, že celý Svět je nádherným, živoucím Stromem života, i když mnozí žijí v hlíně u kořenů a jiní se lehounce vlní na svěžích listech svobodného poznání. (Strážci stojí vždy stranou, je to jejich úděl i závazek... jen oni mohou patřit na poslední tři kuličky STVOŘENÍ. I přesto tyto jediné nemohou číst, nemohou je otevřít... tak pravil Ten, který je Prvním i Posledním).
tři útvary, které byly vyjmuty a odstraněny
