Mohutnost v NE-JÁ

Omlouvám se všem pravidelným čtenářům, ale zavedl jsem rubriku s názvem Veřejné dění. Vůbec se nehodlám vyjadřovat k politickému dění, kterému za mák nerozumím, nicméně se musím vyjádřit k některým veřejným proklamacím, které minimálně hraničí s náckovskou, selektivní ideologií, a to je velmi, velmi nebezpečný jev.

Jistý pan herec se nominoval, zcela sám, velkoryse a velikášsky, do role mentora politického dění, do role dohlížitele nad nesprávně smýšlejícími odpady, pardon, občany, které ve svých příspěvcích nazývá blbci a ignoranty. Je to obdobná rétorika jako u herecké kolegyně, dcery nej hereckého hezouna, který svůj osud skončil tragicky a nešťastně pádem z okna, a která předloni v Českém rozhlase prohlásila, že by nikoli každý občan měl mít volební právo, tzn. měly by být zavedené jakési volební průkazky (stranické?) s prokázáním schopnosti, účastnit se voleb.

Pojďme si udělat takový krátký diskurz: 

• Mezi lety 89 a 92 jsem studoval na VŠ. Chodil jsem do posilovny (tehdy žádná fitka nebyla), byl členem oddílu a v prvních měsících neměl od posilovny klíče, takže kdykoli jsem chtěl cvičit o víkendu, musel jsem vyjít ve starém činžovním domě do 3.patra, zazvonit na nerudného, starého, kulhajícího pána, a za halasu nekonečných litanií, jak ho všichni otravujou, pokorně vyčkat do vydání klíčů. S tímto nerudným pánem jsem se po několika eskapádách skamarádil a následně se dozvěděl jeho mladický příběh. Tento starý, pochroumaný muž (na těle i na duši) pobýval za války v ruzyňském kriminále, kde si užil několik bitek od přátelských, dobře smýšlejících Němců. Život, tu bazální podstatu lidství, mu zachránil komunista, který o něho pečoval, dělil se s ním o jídlo, takže díky tomuto muži přežil vězeňské útrapy. Po válce okamžitě vstoupil do KSČ, protože zažil obrovskou energii lidství, právě od opravdového komunisty. Ze strany, jak mi sdělil, vystoupil těsně před volbami v roce 48, protože nemohl snést tu strašnou propagandu, že pouze jedna jediná strana nás zachrání, spasí apod. S touto nálepkou se krutě potýkal zejména v 50 a 60-tých létech. Podobnost s dnešní dobou je čistě náhodná.
• Pan herec vydal o svém otci srdceryvnou knihu, kterou zpropagoval ubrečeností, jak byl jeho otec za totáče perzekuovaný. Já tedy napočítal od roku 68 do roku 89 celkem 106 filmů, které jeho otec herecky zrealizoval. Umělecky musel být opravdu nenaplněný, jen co je pravda.
• Můj přítel, starokatolický kněz, sloužící Pod nuselskými schody v kapli Sv.Rodiny, mi sdělil, že když měla Jiřinka Švorcová pohřeb, tak tam dorazilo mnoho disidentů. Důvod? Když měli nouzi, Jiřinka jim vždy bezpodmínečně pomohla, jak mohla, takže je u sebe nechala přespat, dala jim najíst a poctivě s nimi vedla diskuzi. Tito lidé ji to nikdy nezapomněli.
• Pana Jana Kačera s jeho velkými problémy s bývalým režimem jsem slyšel v rádiu. Následně jsem si přečetl jeho knihy. Pan herec Leoš Suchařípa st., Marta Kubišová a další byli ti, kteří měli velkou stopku. O nich se nepíše, jak je to jen možné? Chudák herec, který odehraje 106 filmů a přitom je vláčen komunistickou bažinou, nebo nakonec svým svědomím?
• Můj přítel, emeritní starokatolický biskup, již jako vysvěcený kněz šoféroval v 80-tých letech i s Václavem Malým, kterého si také velmi vážím, tramvaje v pražském dopravním podniku. Makali, kde mohli, aby se neohnuli. Oba dva, a další stateční, se prostě zlomit nedali a nesloužili. Nestali se služebníky.

To byl jen krátký diskurz mých zkušeností. A nyní ke smutnému příběhu pana herce, morálního šiřitele. Těsně v závěsu již zmíněné paní herečky propaguje stejné myšlenky tlejícího náckovství, tj. selekci lidské společnosti. Selekce znamená, že odhlédneme od jakéhosi přesahujícího stvořitelova díla (= spirituální entita, Příroda, Vesmírná inteligence, jak si kdo žádá), které tak zarputile křesťanskou vírou hájil požehnaný Komenský a vrhneme se na nepřijatelné projevy svobodných občanů, kteří se musí nějak chovat, nějak myslet, nějak směřovat. Je to dokonce horší stupeň genetického nacismu, který koncoval s Židy, Romy, Slovany a dalšími vyvrheli lidské společnosti.

Toto novodobé náckovství hodlá vylučovat, rozuměj vyselektovat, špatně smýšlející a tím pádem špatně se rozhodující občany společnosti. Jací to jsou občané? Důchodci, kteří za mrzký peníz k penzi "kam koruna, tam plášť? Romové, kteří nevědí vůbec nic, nebo občané ze šesti třídami základní školy? A co feťáci? Co somráci? Co bezdomovci? Co věční provokatéři všeho druhu? Angažovaný pan herec má zajisté totální řešení. Vidím fakt černě, když se domnívám, že jeho herečtí, podřízení kolegové mají u něho v divadle politická grémia správných názorů? Správně smýšlející lidé, samozřejmě s velkým společenským přesahem, prostě ti správě ANGAŽOVANÍ.

Je mi z toho smutno. Smutno z toho, že takový člověk, veřejně viditelný, hlásá o mnoha občanech této země, že jsou blbci a ignoranti. Je mi těžko na duši. Faráři v kostelích nabádali ovce, nikoli ovečky, koho v prezidentských volbách volit. Je mi z toho úzko a bolno. Bolí mě u srdce, že moje vnučka bude zanedlouho čítat na netu podobné náckovské myšlenky a nikdo nebude natolik silný, aby se jim postavil. Mrzí mě, že Kryl a Havel již odešli... Lidé s morální poruchou zvrací kolem sebe hnus a žluč, a to otravuje mentální prostor lidské společnosti. Je dobré se komediantům vyhnout a nepouštět je domů, nepouštět! Anebo budeme muset? Je mi z toho ouvej, z té velké osobní agrese a nenávisti onoho herce a komedianta, který mě duševně naleptává i při psaní tohoto příspěvku. 

Pan herec pro server Neovlivní.cz sepsal sloupek k prezidentským volbám. Psal ho ještě předtím, než bylo známo, jak dopadlo druhé kolo voleb. O pár dní později uveřejnil tento sloupek i na svém facebooku.

„Píšu tento sloupek jen pár dní před druhým kolem prezidentské volby a neznám tedy její výsledek. Naše hra ... klade otázku, zda má mít každý volební právo. Moderátor zábavné televizní show, která se v přímém přenosu zvrtne, říká v jistém okamžiku divákům: Jen si představte, jak by se nám žilo, kdyby nám ti blbci nekazili volby! Při každém představení na tomto místě zažíváme smích a bouřlivý souhlas publika. Chytré lidi věta neurazí a hloupí netuší, že je řeč právě o nich,“ začal pan herec. (přeškrtnuté a místa s tečkami jsem pozměnil)