Jdi na obsah Jdi na menu
 


Duchovní zábrana

2. 9. 2021

Do firmy, ve které jsem pracoval, docházela hezká, asi třicetiletá, externí poradkyně. Vůbec jsem ji neznal, jen občas vídal s kolegy, nic více. Po nějakém čase mne oslovil kolega z naší firmy, že ji sdělil, že kreslím, diagnostikuji apod., a že by chtěla se mnou mluvit. 

Při první schůzce mi pověděla, že se ve svém duchovním vývoji zastavila, jakoby na ní ležela betonová deska. A co že musí udělat, abych ji zjistil, co se děje. "Stačí mi svolení", odvětil jsem. "Pouhé Ano", přidal jsem. Docela se podivila, naštěstí reference byly od spolehlivých lidí. "A to když vám dám, můžete zjistit vše? Úplně vše?". "Určitě, žádný problém", zněla má odpověď. "No to je, ale, no...", spustila. Po ujištění, že mě opravdu nezajímá, jestli zcizila milióny, zda zneužila řádového bratra, anebo zabila ve dvou letech žábu a pak slepýše, se uklidnila.

Provedl jsem diagnostiku. Před mnoha životy ona hezká, mladá žena spáchala sebevraždu, proto ten betonový dekl. Když jsem pátral dál, k mému údivu jsem zjistil, že dveře ke Stvořiteli má sice zavřené, ale nikoli z druhé strany. Ze strany Stvořitele žádný klíč, ba ani zámek nebyl. Zavřené dveře musí otevřít sama. Do další práce mi někdo zasáhl, což se mi ještě nestalo. Nestalo se to, protože vždy poprosím svého patrona, aby mě zakryl. Bylo to velké překvapení. Nakonec jsem zjistil, že to byl praotec z otcovy strany, který byl již po smrti a který na ni bude dohlížet a pomáhat ji až do její smrti. Do kresby jejího mentálního těla jsem také doplnil požehnání Panenky M, samozřejmě až po svolení, aby měla mladá žena sílu a odvahu dveře otevřít.

Další schůzka potvrdila celou diagnostiku. Praotce vůbec neznala, neboť umřel ještě před jejím narozením. A vše další se také zadařilo, i když po nějakém čase. Dnes ji občas vidím na FC, usměvavou, s čerstvou dcerkou, organizujíc různá jógová setkání atp. Já si zachoval vidění dveří bez zámku na druhé straně. Tlouct na dveře, které nejsou zamčené, dokonce ani nemají kliku, je docela směšné, i když to vlastně žádná legrace není.