Jdi na obsah Jdi na menu
 


Teorie mentálního pole

26. 7. 2021

Mentální pole bylo utvořeno na začátku stvoření a je nezbytnou součástí všech stvořených entit - duchovních bytostí, lidí, zvířat, stromů, kamenů apod. Samozřejmě u každé entity se vyskytuje v různém způsobu bytí. Existuje mentální pole celého vesmíru, ale i jednotlivých entit dle jejich zadání. U člověka bylo dříve označováno jako astrální tělo, jedná se o pojem zastaralý a špatně prezentovaný laciným spiritismem zvláště 19.století. Nejde jen o charakter této veličiny, ale i rozsah a velikost individuálního mentálního pole. Ježíšovo mentální pole jde napříč časem a prostorem, na rozdíl od mentálního pole např. byliny nebo kamene.

Do našeho mentálního těla se zapisují veškeré činy, skutky, city a myšlení. Je to naše vnitřní tělo (provází bytostné JÁ), které patří jen nám. Katolická teologie se staletí dohaduje, jak se u lidí uskutečňuje zmrtvýchvstání, zda tělesně, duchovně apod. Přitom na tom není nic složitého ani záhadného. Po odchodu z tohoto světa se formuje naše nehmotné tělo právě dle našich činů, skutků, citů a myšlení. V tomto nehmotném těle jsme viditelní, vlastně nazí (už nelze použít obraz fíkového listu). Proto se v kostele správně modlí: Vyznávám se všemohoucímu Bohu i vám, že často hřeším myšlením, slovy i skutky... Z tohoto vyplývá, že pro Stvořitele nehraje roli, zda jsme spáchali vraždu dokonanou, anebo jen myšlenou, protože jsme k ní neměli příležitost. V našem mentálním těle je zapsaná stopa po takovém neprovedeném skutku úplně stejná jako u uskutečněného, i když jsme na něho pouze mysleli a chtěli ho uskutečnit, jenže vzhledem k určitým vnějším okolnostem se tak nestalo. 

Mentální pole Univerza funguje jako obrovský počítač, ve kterém je vše zaznamenáno. Úplně vše od počátku s/tvoření. Změnit a napravit lze určitě cokoli, třeba milostí a odpouštěním, poznáním a sebereflexí, nicméně posloupnost sebeuvědomování Ducha, jak Hegel píše ve své Fenomenologii, je stále platnou pravdou. Samotné Mentální pole má různé způsoby projevu sebevyjádření, s čímž souvisí i možnost našeho vnímání a poznání, od čehož se odvíjejí různé tradice práce s mentálním polem - druidská tradice, šamanská, spirituálně meditační, jogínská, komunikace milostí, psychotronická atp.

Žádný způsob není nižší, nebo vyšší; hlubší, nebo povrchnější. Křesťanská komunikace milostí, např. s Bohem, anděly nebo svatými, by se neměla vyvyšovat třeba nad šamanismus apod. Každá kytka potřebuje jiné množství vláhy, jinou půdu, jinou péči s tím, že jedna se plíží u země, druhá roste do výše a třetí se přizpůsobí dle okolností. Všechny mají právo na život, na všechny svítí stejné Slunce. To je realita pravé rozmanitosti a různorodosti, kterou můžeme docenit teprve až všesměrným, otevřeným poznáním.