Jdi na obsah Jdi na menu
 


Strukturovaný Svět

26. 10. 2021

Mnoho moudrých lidí, nakonec i různých náboženských nauk, používá různé pojmy k vysvětlení a popsání druhého světa, světa za oponou, božího světa atp. Většinou je to s určitými problémy, zvláště mimo sdílenou komunitu, subjektivní zkušenost je často zkreslená povahou subjektu (jedince), prostředím, stavem v čase a prostoru apod. Problematika dnes jasně vyžadovaného objektivního přístupu a hodnocení se vytrácí subjektivním poznáním, které je zabarvené již zmíněnými indispozicemi.

Tímto fenoménem jsem se zabýval mnoho let. Už jen v rámci mých akademických studií filosofie, samozřejmě od Antiky až k Martinovi Heideggerovi. Zkuste si představit, že dneska přistanete s vaším mimozemským plavidlem třeba v Říme, abyste poznali a následně popsali pozemský svět. Při návratu na svou mimozemskou základnu budete vyprávět o antické kultuře starého Říma, o dějinách, o krajině i zvycích místních obyvatel, o současném sportu, nočních barech Říma, nakonec i popíšete úlohu a význam papeže i celé katolické církve. Obraz pozemského světa zcela pravdivý, třeba i objektivní, nikoli kompletní. Co ostatní státy? Co další tradice? Co jiná náboženství? Co jiné kulturní krajiny? Co jiné zkušenosti?

Vždy jsem míval pocit, že jednotliví přinašeči nového poznání i víry, nezáleží zda z oblasti náboženství nebo filosofie, dopluli k Ostrovu poznání, ukotvili bárku, prozkoumali část pobřeží a pak pádlovali nazpět, vydat o tomto svědectví. No jo, jenže Ostrov poznání má pobřeží mnohem rozsáhlejší a rozlehlejší. A co teprve vnitrozemí? 

Svět je mnohovrstevnatý, a to jak svou horizontálou, tak i vertikálou. Tyto dvě světové osy si nelze představovat v našem klasickém, 2D provedení. Čas v podstatě neexistuje v podobě lidské/zemské všednodennosti, nýbrž čas je ve své substanciálnosti projev prostoru. Kříž vertikály a horizontály je z 2D posunutý do 3D prostoru a k tomuto přistupuje čas pouze tím, že obě osy nejsou statické, ale pohybují se kolem svých středových os. Tímto vzniká čas a tímto se i zakládá. Nejsem odborník na fyziku, přiznávám. Nastíněnou podstatu času jsem prostě viděl.

Svět je mnohovrstevnatý ve své podstatě i projevu. Jemnohmotná oblast Světa se zásadně nepovyšuje nad hrubohmotnou oblast Světa, vše proniká a zakládá Mentální pole stvoření a tvoření. Záleží, kam jdete, kam směřujete, kam patříte, jaké klíče vlastníte, anebo jaké klíče máte zapůjčené. Můžete sedět u ohně svých šamanských učitelů, a přitom ráno jít pracovat do kanceláře, můžete být omilostněni Kristovým světlem, a  přitom jít ráno vyvážet popelnice, můžete ne-být v nirváně vyvanutí a posvátné nicoty, a  přitom si jít ráno zahrát fotbálek. Teď a Tady, žádné nahoře ani dole, žádné vyšší ani nižší, TEĎ a TADY.

Když si vzpomenu na má poslední dvě setkání Světa, tak jedno bylo před výstupem na Corno Grande, což je nejvyšší kopec Apenin. Spali jsme tam ve winterraumu nahoře nad údolím, ale ještě pod vrcholem, a v noci se mi představil místní vládce, zakladatel i patron místních hor. Visel přes celé údolí, rukama i nohama zavěšen za vrcholky štítů, penis i ohon spuštěné dolů. Bylo to milé, že se mi představil. Ocenil jsem to, jeho sílu i čest, jeho odhodlanost i svébytnost. Níže přikládám foto z Trutnova, pravou podobu Krakonoše, stejnou podobu má dohlížitel apeninských hor. S ním jsem se osobně setkal.

trutnov_krakonos.jpeg

Druhé setkání bylo v jedné blízkovýchodní zemi, kde jsem pobýval s partnerkou. Navštívili jsme pouštní oázu, tak vypili studený džus a pojedli nanuk a já následně usnul ve stínu ojedinělého stromu na lavičce. Další dny nás čekal dlouhý trek pouští, samozřejmě bez průvodce, a další aktivity. Usnul jsem lehkým, jemným spánkem. Najednou ke mě přišel místní vůdce původního kmene, který obýval území ještě před příchodem současných, tamějších lidí. Byl vysoký, egyptsky snědý, ušlechtilý, krásné mnohovrstvené kruhy na krku, harmonický úsměv. Chvilku se mnou rozmlouval, pak mi provedl zvláštní znak na čele, kterému všichni místní rozuměli v rámci celého spektra mentálního pole. Byl jsem ujištěn, že se nám nic nestane, mohli jsme se pohybovat kdekoli, byli jsme pod ochranou. A pak odešel, stejně elegantně a sebejistě jako přišel. Bylo to zvláštní setkání s místním kmenovým vůdcem původních obyvatel, s jeho velikostí a sebevědomím. 

Já to prostě nechávám tak, všechna má podobná setkání byly vždy spontánní. Je to lepší, nerad někoho otravuji nebo omezuji a když za mnou někdo z jemnohmotné části Světa přijde, tak si toho vážím. Někdy mě mrzí dnešní materialistická nevšímavost současných lidí. Je nutné říci, že Svět je skutečně nesmírně rozmanitý, členitý, různorodý, takže každý může najít své místo i své blízké. Domníváme se, že Gaia je obří základna bytí jsoucího a života vezdejšího, přitom, obrazně řečeno, Svět stojí na špičce své pyramidy a my zde obýváme jen mikro špici této pyramidy. Rozlehlost a mohutnost bytí Stvoření je mnohonásobně větší, mnohonásobně...