Vítejte v Mohutnosti

Tento příspěvek ohledně našeho zdraví bude opravdu krátký. Odpověď na otázku za milion: Jak se nestat pacientem? Mám opravdu jen dvě rady:

• Nikdy se nestaň pacientem
• Nikdy se nestav proti svému tělu

Každý z nás občas navštíví lékařskou pomoc, tak to prostě je. Lékaři jsou většinou fajn institucí, samozřejmě velmi pomáhá, když jim důvěřujeme. Nicméně NIKDY SE NENECHTE UVRTAT do instituce pacienta! Přicházejme k lékaři pro pomoc s vědomím, že se s ním/ní po jeho/její pomoci chceme rozloučit. Jednou pro vždy. Sesunout se do pacientování znamená otročinu a upadnutí do letargie nemohoucího. Je mi jasné, že takových lidí máte kolem sebe dost a dost. Je to vlastně rezignace, rozpustit se v péči jiných lidí a nechat se vláčet zdravotnictvím. U některých jedinců se to stane doslova závislostí.

A víte co? Do servisu také nejedete s autem proto, abyste tu převodovku nechali opravovat pořád dokola. Stojí vás to peníze, čas a energii. Velmi často stačí, osobně se postavit problému, říci si: Teď si jdu, doktore, využít tvé zkušenosti a schopnosti a pak pá, pá. Já osobně, když už to teda málokdy nastane, nezapomenu všemu zdravotnickému personálu uctivě poděkovat. Mé poděkování znamená: Sbohem! 

Druhá, opět laická rada zní: Nikdy se neodděluj od svého těla. Nadávat na svůj žaludek, který tak bolí, na srdce, které je tak zhuntované, na klouby, které jsou tak neohebné, je ÚPLNÝM NESMYSLEM. Jste to pořád vy ve své celistvosti! Je to váš žaludek, vaše srdce, vaše klouby. Jste to vy! Oddělení se od čehokoli, co je vaší bytostnou součástí, je prachsprostá negace vůči sobě samému. A ta vždycky vytváří kolotoč disharmonie, kterou si zajisté nepřejete.

Dovolím si tvrdit, zvláště po mých zkušenostech s lidmi, které jsem vykreslil automatickou kresbou, že většina z vás umí slyšet svou intuici. Ta vám dává signály, jak to s vámi je, co potřebujete, anebo co naopak nesmíte, nebo byste neměli. Není vůbec špatné, jít si svou intuici, tj. informaci svého mentálního pole, ověřit lékařským vyšetřením, popř. lékařskou pomocí. Pak vám to pěkně zapadne a vy zjistíte, že se vůči sobě samému nemusíte vůbec stavět negativně. To je asi ta nejhorší věc, bojovat proti sobě samému. Bojovat se sebou samým představuje tu nejhorší ztrátu životní síly a té, jak víte, nemáme na rozdávání. Všichni to poznáme v pokročilejším věku, jak jsme byli vůči sobě samým šetrní. Anebo nešetrní...

Poslední poznámka: Dnes je velmi oblíbená pseudofilosofie: VŠECHNO JE V HLAVĚ. Prosím, nikdy nevěřte nikomu, kdo Vám bude tvrdit, je to tak a tak, a to platí úplně pro všechny, a nejlépe na věky. ČLOVĚK NENÍ, A NIKDY NEBUDE, ŽÁDNOU OBECNOU ZÁKONITOSTÍ. Na světě je takových veletoků, řek a také říček, potoků a také potůčků, bystřin atp., a všichni z těchto živých bytostí jsou svérázní, jedineční, svým způsobem unikátní. Proč by to nemělo platit o člověku? A propos, nezapomeňte, nikoli ojediněle se stává, že jste v koncích jen proto, že bydlíte na nesprávném místě, žijete s nesprávnými lidmi, jíte nesprávné potraviny, pracujete pro vás v nevhodné práci, zabýváte se nesprávnou činností, dýcháte pro vás těžkým prostředím. Hlava vám opravdu jen málokdy pomůže. Tím správným ukazatelem a nakonec i analyzátorem je vaše intuice! O svou intuici nemůžete nikdy přijít, jen je někdy zanedbávaná, přehlížená, potlačená. A je to zase jen na vás, abyste ji vpustili do svého života, tj. vydali signál do nevědomí, houkli do podvědomí a pak už to fičí...

Malinko praxe, tentokrát z mého osobního života:

Dnes 3.2.2025 jsem zveřejnil příspěvek o pomníku sv.Antonína nad obcí Svor na Českolipsku (můžete si sami přečíst). Díky jeho schopnostem, které jsou tam samozřejmě pro všechny, mi bylo řečeno následující: Tento rok budeš mít zdravotní problémy, které pořešíš, pak budeš mít klid a v roce 2033 tě čekají vážné zdravotní trable, které tě mohou dostat na Mára. Záleží na tvém nastavení a respektu k sobě samému.

A co myslíte, že jsem udělal? Rok 2033 respektuji, ale letos, já zdravý jedinec? Ani náhodou! Já sportovec bez jakýchkoli zdravotních problémů! No jo, jenže před dvěma měsíci to začalo. Břicho a hlava. Bolesti břicha, nafouklé po lehkém jídle, vyšetření rentgenem, sono, nic nezjištěno. Po měsíci samoléčby je to o 50% lepší. Pomohly homeopatika na žaludek, probiotika a vynechání lepku a laktózy. Na lepek mám alergii, to jsem si samozřejmě zjistil sám, příští týden jdu na rozbory krve, aby mi to případně potvrdily. Břicho se tedy lepší pomalu, ale jistě.

S hlavou byl problém takový, že jsem se při vlastním mluvení jaksi dunivě slyšel uvnitř a občas mne hlava dost pobolívala. Na rentgenu dutin vše čisté, tak jsem zašel na ORL (před odjezdem do Itálie). Uši v pořádku, divné - nateklá nosní sliznice (bez zjevné rýmy). Výborný lékař na ORL mi tedy odebral vzorek z nosu, zastavit se za dva týdny. Jenže v tu chvíli mi to přišlo, co mi je. V Itálii jsem si vychytal Pavla Kozáka a poprosil ho o pomoc, co se hlavy týká. Zjistil přesně to samé, co mi přišlo intuicí. Zaprvé bakteriální onemocnění a zadruhé mentální útok zvenčí. Následně mi vytáhl bakteriální nákazu ven!

Dva dny po Itálii jsem zašel na ORL. Provedeno audio vyšetření s následným sdělením, že výtěr z nosu je čistý. No jo, když mi Pavel odstranil bakteriální onemocnění, tak samozřejmě i z mého biologického vzorku. Dálka v tomto případě nehraje žádnou roli. Lékař mi napsal nosní kapky s kortikoidy, které postupně doléčují bakteriální stopu, takže dunění mizí. Vnější útok jsem pořešil se svými ochránci.

No vidíte, tzv. malá církevní stavba sv.Antonína v Lužických horách, která se chová jako zemský menhir, měla očividně pravdu. A vůbec to není tak, že jsem si to vzal k srdci a podvědomě se na letošní zdravotní problémy podvědomě připravil. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ! Mám to vždy přesně naopak! Jen se nyní obávám roku 2033, co přijde. Ve srovnání s letoškem to má být úplně jiná pecka. Tak se raději připravím, to je vždycky lepší!