Jdi na obsah Jdi na menu
 


Strach je bičem proti Životu

10. 11. 2022

STRACH. Slovo, které nese jednu z nejtěžších emocí. Tímto fenoménem se zabývají, někdy jen přiživují, různí koučové, psycho trenéři a zvěstovatelé. Strach je mocný čaroděj. Mnoho článků se zaobírá strachem od nejzjevnějších projevů až k hlubokým, existenciálním strachům. Strach z politické reality, strach z budoucnosti, strach z lidí, strach z neúspěchu, strach z jakékoli události, strach z nemocí, strach ze smrti, existenciální strach, strach ze zklamání, strach z výsměchu, strach ze strachu…

„Láska znamená zbavit se strachu“, napsal Jampolsky. V této knize nepoložil protiváhu k lásce nenávist, ale strach. Malověrní, kdo nevěří, bojí se. Jedná se o bazální strach vlastního bytí. Je to takový zvláštní pocit, jako když jste bez svrchní kůže, jako když vám každý poryv větru, obrazně řečeno, ublíží, minimálně ohrozí. Víra v tomto případě nemusí být spojená s bohem či jinou duchovní entitou

Vy zkušení víte, že jakákoli existence čehokoli má různé vrstvy projevu od fyzického těla, přes psychické, mentální až k tomu jemnohmotnému, dejme tomu spirituálnímu. Různě schopní lidé pracují v různých vrstvách reality, různě ne/schopní lidé se snaží ovládat druhé taktéž v různých vrstvách reality. Je to stejné i se strachem. Strach není projeven pouze v emoci určitého jedince, ale nese i energetický most k druhé, rádoby strastiplné entitě – člověku, pocitu, události, instituci apod. Je snad prvním projevem strachu samotné Bytí, tj. událost počátečního oddělení? Fyzickým projevem strachu je jedna malá, energetická buňka strachu, která se nazývá „EOTA“. Je to skutečná mrcha, jemně řečeno, která se nám nalepí na mentální tělo, takové hnusné energetické klíště, které dobře lepí ze všech stran. Jakmile má živnou půdu, vyluzuje vlnění, prostě hnus, a další eoty kmitají k ní a dolepují se a dolepují a dolepují, však to někteří znáte, kam až klidně zajdou!

Gen 1,2: „Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.“ Byl strach součástí první potenciality Stvoření, anebo přišel až s odděleností? Je strach prostředek k třídění dobrého a zlého? Věrných a nevěrných? Živoucích a neživoucích? Je strach pánem nebo otrokem? Je vůbec strach?

Kdo se postaví strachu, je králem Veškerenstva! Ale pozor, kopí nebo jiná zbraň nepomohou! Kopance do ostatních představují hromadu kouřícího hnoje, který ulpěl na stvoření. Odvaha překonat tmu a nalézt Světlo, to je to uzoučké ucho jehly. Jestli chceš překonat Strach, vzdej se všeho! To vůbec neznamená, nikoho nemít, nemít nikoho rád, nebýt. To znamená jediné, naprostou bezpodmínečnost svého bytí. Nebuď už sám sebou, abys nakonec získal sebe samého. Eoty tady lítají všude kolem, svině se pořád množí a množí. Tekoucí hnis ze všech ran lidských srdcí jsou jejich libůstkou a jak si u toho mlaskají.

Dovoluji si přiložit podobu eoty, té nejmenší buňky Strachu. Nedejme se a nepodléhejme! Strach není žádný Pán! Nepatří nám!

strach.jpg