Zážitek vlastní smrti
Meditace nebo mentální cvičení, to je otázka úhlu pohledu a samozřejmě vlastní zkušenosti. Tato meditace není morbidní, neslouží k jakékoli sebedestrukci, spíše naopak. Sami přece víte, že si často vážíme lidí i věcí, až když o ně přijdeme.
Pro tuto meditaci byste si měli vyčlenit alespoň půlku dne pro sebe. Je dobré býti připraveni již od předchozího večera, přičemž by měla být zklidněna hlavně mysl. Zacílení mysli je jasné - vaše úmrtí. Stačí se lehce najíst, třeba lehce poslechnout meditační hudbu, poté se uložit do horizontální polohy a umřít. Nechte své tělo úplně ztěžknout, dýchejte lehce a vědomě, klidně zavřete oči. Rozlučte se sami se sebou. Také se rozlučte se všemi svými blízkými, zvláště s těmi milovanými. Pokud vám to vžene slzy do očí, nebraňte se. Prožijte to celé naplno, neschovávejte své emoce. Pokud se loučíte se svými blízkými a máte pro ně nějakou poslední radu, či upozornění, klidně je vyřkněte.
Až tento proces svého úmrtí dokončíte, přeneste se mentálně na hřbitov. Uzavřete se v té hnusné, tmavé schráně v rakvi pod hlínou, kde je zima a nelad, odevzdejte se zcela tomuto pocitu. Pokud byste nyní brečeli sami nad sebou, jak jste vlastně dopadli, nebraňte se. Smrt, ať ji berete jakkoli, je vždy nečekaný, nepříjemný a někdy velmi těžký horizont.
Když už budete na dně, fyzicky i mentálně, nechte ležet tělo pod hlínou a vydejte se na povrch. První obraz, který uvidíte je stavem vašeho nitra, vaším duševním stavem. Máte-li nahoře slunečno s hrající kapelou a láskyplnými lidmi, tak je váš niterný stav ladný a harmonický. Vylezete-li do deště, půdy plné bláta se zasmušilými lidmi, je to opravdu na pováženou. Obraz si vtiskněte do paměti a později s ním pracujte, může vám hodně pomoci. Nesdělujte jej nikomu! Jste-li lítostivý a smutný, vyžeňte to ven, pobrečte si, zanadávejte apod.
Až se uklidníte a zpracujete to, rozhlédněte se kolem, kdo na váš pohřeb přišel, jak se tváří a jaký naopak vy máte k přítomným vztah. Mnohé se vám tím odkryje, zjistíte, kdo k vám nepatří, i když jste s ním sdíleli dosavadní život, kdo je vám naopak velmi nablízku, i když vy jste právě tohoto blízkého nevyhledávali. Buďte klidní a pomalí, užijte si to. Choďte kolem, nepozorováni, nakonec přeci tlíte pod hlínou, tak vám již o nic nejde. Uvidíte, že přijdou mnozí a třeba i vaši již zemřelí příbuzní, kteří vám fandí. Uvidíte, třeba přijde Světlo...
Je to vážná meditace, musíte být připravení a odevzdaní. Stane se mnohé, nicméně si tím urychlíte proces zrání, svého zrání. Smrt není hrou, tato meditace není hrou. Pokud ji zvládnete a prožijete do konce, budete dlouho ležet bez hnutí, odevzdaní sami sobě. Měli byste dosáhnout stejného stavu jako po výborném sexu s milovanou osobou. Ještě si ten dojezd budete chtít užít, i když budete usoplení a uslzení. Přesto to bude velmi pozitivní zkušenost. Nejen že mnohé poznáte, ale sblížíte se také se smrtí, která není žádným strašidlem, Ona je prostě jen nevyhnutelností.
Na konci otevřete okna a vyvětrejte všechny ty silné a někdy unylé emoce. Běžte se osprchovat, vše ze sebe smyjte. Uvidíte, jak krásně budete očištěni. Postavte se nazí před zrcadlo. Vidíte se? Ještě jste hezcí, živí a máte mnohé před sebou. Řády bytostí mentálního světa by vám takové tělo závidělo...
