KŘEMEŠNÍK - spirituální prožitek
Vážení a milí, Strážce vyložil legendu Křemešníku, což je nevysoký kopec ležící zhruba 8 km východně od Pelhřimova a který je významný spirituálním útvarem celé Vysočiny. Poutní místo na kopci Křemešníku bylo postaveno s velkými nesnázemi. Na tomto místě totiž byla již daleko dříve osazena brána pravdy a požehnání, proto tehdejší křesťanští duchovní uzavřeli dohodu s Ochránci středu: "Poutní místo bude postaveno a následně zasvěceno přítomnému Kristu, nicméně Brána středu zůstane zachována a okolí bude složit původnímu mentálnímu významu". Dohoda sepsána a potvrzena zlatým písmem bazické listiny.
Od té doby až do dnešní dní pokračuje vzájemná tolerance vyznavačů Kristovy pravdy a původních Ochránců středu. Jde doslova o vzorovou a konformní toleranci, která je v takovém měřítku nevídaná. Dá se dokonce říci, že bývala vzorem pro vícero podobných míst... říká Strážce a sám pokračuje:
Duchovním centrem s trvalou a svátostnou přítomností Krista Pána se stala Kaple sv. Jana, kterou obklopuje poustevna i Zázračná studánka. Kristus je přítomný doslova v nadpozemské velikosti, přitom prý ještě nenastal čas ke zveřejnění důvodu přítomnosti takové milosti. Samotný kostel Nejsvětější Trojice je pouze shromaždištěm bez většího duchovního významu. Veškerá vnitřní zvěst křesťanského poutního místa se děje kolem kolem Kaple sv. Jana. Voda ze Zázračné studánky je mimořádně léčivá, a to vždy třetí den po Vánocích. V tento čas se plní všechny naděje tam příchozích věřících, což se nevztahuje pouze na vtělené osoby fyzického světa.
Ochránci středu uchovali Bránu pravdy. Tato stojí u jihozápadního rohu kostela blíže k Větrnému zámku. Strážce nám místo označil, lesk i síla brány byly znovuobnoveny (místo, kam je vhodné se postavit a otočit směrem ke kostelu, jsme mohli nafotit a zveřejnit). Ochránci středu mají v okolí Křemešníku mnohem širší působiště, což je samotnými Kristovci vnímáno bez problémů. Někdy dochází ke vzájemným setkáním plným pochopení a obohacení. V mentálním dosahu brány sedí SKLENĚNÝ MUŽ, který tam je odnepaměti. Tato bytost značně velkého vzezření se šedým, neživým pohledem zaznamenává veškeré děje Světa od počátku stvoření až do jeho zániku. Jakmile dojde k úplnému konci bytí, Skleněný muž vše projevené i neprojevené stáhne do sebe sama, do konečné miniaturní skleněné kuličky, která bude přidána ke Světlu světa tvořícímu náhrdelník s 21+3 kuličkami. Nadsvětní entity mohou číst ve 21 kuličkách, nicméně ke zmíněným třem kuličkám nebude mít nikdo nikdy přístup. Nikdo!
Strážce nám na závěr sdělil, že Ochránci středu ponechají bránu po nějaký čas otevřenou. Pokud se tedy do brány postaví poctivý člověk pronášejíc "Otevírám se sobě samému", setká se se svými spirituálními ochránci i milovanými blízkými, kteří se již odebrali do jemnohmotného světa. Strážce nám na konec prozradil jedno tajemství. Brána je prý bioenergetická, tj. čím více dobrých lidí ji využije, tím déle a silněji bude na onom místě působit...
Naposledy byli v bráně dva lidé, muž a žena, s nimi Strážce. Muž se setkal se svými blízkými i patrony, kteří s ním trvale žijí. Žena se léčí ze svých zátěží již mnoho let, což znamená, že téměř 40 let se nemůže zhluboka nadechnout, i když je velmi pokročilá v duchovní józe. Žena tedy vešla do brány, nicméně se po několika metrech nemohla dále, jakoby se ztratila, což je známka těžkých zátěží. Proto ji muž vyzval, aby šla s ním. Postavil se za ženu, oba vzájemně vzepjali své paže a vstoupili do brány. Muž otevřel ženu díky působení brány a vyjmul z ní tři trojcípé ostny ve tvaru palcátu, které ji trápily a sužovaly dlouhá staletí. Věřte nebo nevěřte, žena může od té doby svobodně a hluboce dýchat, může přijímat energii života bez jakéhokoli omezení. Je uzdravená, nikoli jen vyléčená!
